Návrhy studentů a studentek

Co je architektura? Lze se ji naučit? Architektura je matkou umění a naučit se ji nedá. Architektem se člověk musí narodit. Škola architektury pak vrozený talent rozvíjí a pomáhá architektům jako ochranný inkubátor optimálně dozrát. Architekt musí mít technické znalosti, aby dokázal stavbu navrhnout, povolit a postavit, a musí současně vědět, proč ji navrhl právě takto. Ideový rozměr díla je tím, co odlišuje architekturu od běžného stavitelství. Ve výsledku nestačí harmonické proporce, statika a izolace, ale je nutná i filozofie, psychologie, etika a láska. Architekti nesou na svých bedrech odpovědnost za kvalitu životního prostředí a přemýšlí o ní až do daleké budoucnosti.

Ideálním zadáním, na kterém si mohou současní studenti natrénovat všechny potřebné dovednosti, je návrh obecní knihovny. Knihovna pro 21. století v sobě obnáší obrovské množství otázek a její typologie se v nedávné době doslova proměnila pod rukama. Co platilo po staletí, je dnes konfrontováno s moderními informačními technologiemi a architekti stojí jako spoluaktéři u zrodu nových knihoven s úžasnou inovovanou náplní, nevídanými prostory, materiály a možnostmi flexibility. Francine Houben, věhlasná nizozemská architekta, dokonce pokládá knihovny za nejdůležitější veřejné budovy vůbec. Pro studenty momentálně neexistuje lepší zadání, než jakým je návrh knihovny.

Tak jako je architektura spojením vědy a umění, tak má i každá stavba svou specifickou parcelu, své uživatele a požadovaný účel. Z původního záměru, díky němuž vznikla spolupráce mezi Metodickým centrem pro výstavbu a rekonstrukci knihoven a Fakultou architektury VUT v Brně, kdy měli studenti architektury navrhovat transformace konkrétních obecních knihoven v Jihomoravském kraji, nezbylo kvůli pandemii Covid-19 téměř nic. Studenti zůstali uvězněni ve svých domovech, a tak jsme začali improvizovat. Zadání se změnilo na návrh ideální knihovny pro město, z něhož pocházím.

Co se na začátku práce jevilo jako ústupek, se záhy ukázalo jako úžasný impuls, poněvadž se každý ze studentů proměnil v lokálního patriota a ve výsledku věnoval svému městu návrh nejlepší možné knihovny. Znalost prostředí a osobní zkušenost s fungováním místní knihovny spustila bouři myšlenek a přinesla nové nápady na činnost knihovny, často přesun knihovny na vhodnější místo, zvětšení kapacity, bezbariérový přístup a další a další vylepšení současného stavu. Studenti se inspirovali navzájem a kolegiálně si vypůjčovali náměty, referenční příklady a vyslovovali konstruktivně kritické názory.

Knihovna je téma, které v sobě ukrývá nekonečné množství dobra a radosti. Spojuje komunitu, přináší osvětu, smazává rozdíly, dává šance a ukazuje příležitosti. To vše si studenti při navrhování knihoven uvědomují a společenské poslání naší profese do nich cíleně proniká. U žádného jiného zadání jsem takovou energii ještě nezažil. Architekt Adam Rujbr, autor nového depozitáře Moravské zemské knihovny, se mi nedávno během debatování u kávy svěřil, že už netouží navrhovat nic jiného než veřejné stavby – např. nemocnice apod., poněvadž se u takových úkolů cítí pro společnost nejvíce prospěšný. A to je neopomenutelná stránka naší profese – kritizovat společensky nevyhovující řešení, spojovat jednotlivé aktéry, nabízet cestu ke zlepšení, znát příklady dobré praxe a svou aktivitou doslova „zachraňovat svět“.

Zejména tento um je potřeba na školách architektury rozvíjet. Znalosti norem, výrobních rozměrů, konstrukčních spojů, potrubí atd. brzy ovládnou uměle inteligentní projektové automaty, ale humánní přístup, jemné dovednosti a wabi-sabi nezastoupí žádný stroj ani sebesofistikovanější aplikace. Jak zařídit, aby se člověk cítil v knihovně bezpečně, spokojeně a vznešeně, nelze vypočítat. K tomu potřebuje architekt cit a lásku.

Ing. arch. Jan Kratochvíl, FA VUT, logo FA VUT

Technická knihovna Brno
Laura Feriancová (3. ročník)
letní semestr 20/21

Kampus VUT pod Palackého vrchem je i díky přítomnosti Technologického parku Brno centrem excelentního výzkumu a vývoje. Logicky by zde měla stát i Technická knihovna, která nejen že by schraňovala a nabízela informační služby v oblasti technických věd, ale stala by se i středobodem celého kampusu, kde by mohli studenti, učitelé, vědci i veřejnost trávit volný čas, mezioborově se inspirovat a spolupracovat. Součástí knihovny je také menza s kavárnou v přízemí, studentské kino a flexibilní výstavní sál. I přes svou velikost je knihovna přehledná, poněvadž všechna patra propojuje zasklené kruhové atrium, kterým proniká do interiéru spousta přirozeného světla. Velkolepá střešní terasa v 5. podlaží nabízí prostor pro příjemnou pauzu během náročného studia s výhledem na kampus a navazující severní brněnské části.

Záchrana pod Tatrami
Táňa Gőczeová (2. ročník)
zimní semestr 20/21

Stávající knihovna na panelovém sídlišti Západ v Popradě mnoho zážitků nenabízí, ale nová dřevěná knihovna v sousedství základní školy by to mohla změnit. Knihovna je navržena z masivních dřevěných CLT panelů v kombinaci s dřevěnými sloupy. Výhodný tvar kříže umožnil situovat do každého ramene jinou funkci – dětské oddělení, tvůrčí dílničku, kavárnu, studovnu, oddělení pro mládež, počítačovou hernu či přednáškovou místnost. Vše je uspořádáno kolem setkávacího atria, jemuž vévodí živý strom. Použití dřeva v interiéru, proporce místností, které připomínají spíše pokoje, a propojení s exteriérem činí z této knihovny příjemné místo pro všechny uživatele. Nesmíme zapomenout ani na bezbariérové řešení celé budovy.

Knihovna Vyhlídka
Adéla Ivasjuková (2. ročník)
zimní semestr 20/21

Beskydská Ostravice je oblíbenou destinací výletníků a výchozím bodem turistických tras. Proto je i nová obecní knihovna tak trochu turistickým informačním centrem a navíc rozhlednou, z níž lze pozorovat okolní hvozdy a vrcholy. Knihovna stojí v centrální části obce kousek od vlakového nádraží. Je celá obložená dřevem, aby harmonicky navázala na přírodní kontext. V přízemí najdeme dětské oddělení a flexibilní zasedací místnost pro spolky, zájmové kroužky apod. V patře se nachází přednáškový sál, počítačová místnost a ještě jedna klubovna. Knihovna nabízí díky velkorysému venkovnímu schodišti-amfiteátru i možnost pořádat venkovní akce. Střecha knihovny je koncipována jako komunitní zahrada. Dá se na ni dostat výtahem.

Jihlavské Rendezvous
Jana Vojtěška Skálová (1. ročník)
letní semestr 20/21

Velká města obsahují ve své urbanistické struktuře kromě centrálního náměstí i řadu menších subcenter, která jsou významná pro každodenní život v jednotlivých městských částech. Jedno takové subcentrum pozvolna vzniká i na severním okraji Jihlavy. Zcela bezpochyby by význam takového místa podpořila pobočka městské knihovny doplněná o komunitní centrum. Stávajícím travnatým pozemkem diagonálně probíhá vyšlapaná pěšina, kterou si místní zkracují cestu. Návrh ji respektuje a vhodně rozčleňuje dům na dvě části – klidnou soustředěnou knihovnu a rušné dynamické komunitní centrum. Piazzetta mezi oběma částmi může posloužit venkovním výstavám, koncertům apod. Interiér knihovny je zalitý světlem a nabízí krásné výhledy do navazujícího parku v okolí.

Knihovna pod parkem
Filip Luňák (2. ročník)
zimní semestr 20/21

Na severním předměstí Kutné Hory v Šipší stojí panelové sídliště se základní školou a družinou. Nová knihovna je tudíž určená především dětským návštěvníkům a jejich volnočasovým nebo studijním aktivitám. Aby neubírala místo zeleni mezi panelovými domy, je celá zapuštěna do terénu a na své střeše nabízí obyvatelům atraktivní veřejný park. Interiér knihovny je kromě bočních oken prosvětlen i velkým atriem se stromem. Atrium přivádí dovnitř knihovny čerstvý vzduch a je pro uživatele osvěžením. Zadní část knihovny je dvoupatrová a obsahuje tiché studovny. Přední část u vstupu je rušnější, a to i díky kavárně, kterou si jistě oblíbí maminky se svými ratolestmi v kočárcích.

Knihovna v proluce
Žaneta Pevná (2. ročník)
zimní semestr 20/21

Nová obecní respektive městská knihovna nemusí být vždy samostatně stojící objekt, ale může se harmonicky zapojit do okolní zástavby a třeba i vyplnit nezastavěnou proluku mezi domy. To je i případ knihovny v Bučovicích, kterou prochází významná pěší trasa od zámeckého náměstí ke Slavkovské ulici. Z pasáže v přízemí vede hlavní vstup jak do knihovny, tak do protější kavárny. Každému oddělení knihovny je věnováno jedno patro. V posledním patře navazuje na oddělení pro dospělé atraktivní střešní terasa. Design fasády je inspirován horizontálními policemi a náhodně rozmístěnými knihami. Půdorysné zalomení hmoty domu, ještě navíc podpořené ústředním vstupem, rovněž upomíná na symbol rozevřené knihy.

Městská knihovna Ostrava-Vítkovice
Martin Frimmel (5. ročník)
zimní semestr 20/21

Současná knihovna se nachází v jedné z bočních ulic, ale její pravé místo je přímo v centru – na náměstí Jiřího z Poděbrad. Knihovna jako symbol budoucnosti, hmatatelný důkaz transformace ze společnosti industriální na informační. Knihovna zabírá celou jižní stranu náměstí a je doplněna podnikatelským inkubátorem a kulturním centrem. Inspirací pro design stavby byla hromada knih. Rytmus pevných hřbetů a prosklených ořízek podtrhuje vertikální kompozici architektury. Provoz v knihovně je uspořádán od nejrušnějších aktivit v přízemí až po nejtišší studium v posledním patře. Knihovna vstupuje i do plochy náměstí v podobě vodního prvku a dlouhé lavice na sezení. Hranice knihovny totiž nekončí na její fasádě.

Knihovna na nároží a Husovická knihovna
Andrea Polanská (5. ročník)
zimní semestr 20/21

Knihovna na nároží

Husovice jsou významnou částí města Brna a určitě by si zasloužily i adekvátní knihovnu, která by měla být koncipovaná jako soudobé komunitní centrum. Jednou z prověřovaných lokalit pro novou knihovnu je nároží na náměstí Republiky za kostelem Nejsvětějšího srdce Páně. Nároží umožňuje navrhnout opravdovou městskou dominantu. Zajímavé vykrajování hmoty objektu, funkčně určené pro terasy a pro lepší prosvětlení interiéru, ve výsledku zjemňuje měřítko stavby a působí na návštěvníky živým neformálním dojmem. Spodní patra budovy jsou určená pro kroužky, klubovny, kavárnu atd. Samotná knihovna se nachází v posledních dvou patrech.

Husovická knihovna

Jiný přístup k návrhu nové městské knihovny pro brněnské Husovice by mohlo být její situování do stabilizované uliční zástavby. Knihovna by se stala řadovým domem, avšak svou fasádou by dávala najevo, že se v ní odehrává něco výjimečného. Využití hluboké městské parcely je zde obvyklé, a obyvatelům by mohla sloužit jako komunitní zahrada, respektive dvorek. Nachází se zde multifunkční pavilon pro přednášky, výtvarné dílny apod. Propojení se zahradou je báječné a vybízí k sousedskému setkávání nejen při konání kulturních akcí. Jednotlivá oddělení knihovny se nacházejí v horních patrech. Nechybí ani střešní terasa s výhledem do okolí. Celý dům je navržen jako bezbariérový.

Hradecké G
Michal Lánský (1. ročník)
letní semestr 20/21

Když se řekne Hradec Králové, tak se architektům a urbanistům vybaví především Josef Gočár. Knihovna na panelovém sídlišti na Moravském předměstí naproti stávající poliklinice vzdává jeho odkazu a iniciálám hold. Knihovna vytváří společně s poliklinikou tzv. urbanistický point de vue na konci městské třídy Jana Masaryka. Hmota nové knihovny je výrazně horizontální a z důvodu potřebného prosvětlení, respektive lepší orientace uvnitř budovy, je proto v jejím středu navržena dvoupatrová vstupní hala. Zajímavostí je běžecký ovál na střeše budovy, který přijde čtenářům během dlouhodobějšího pobytu v knihovně jistě vhod. Nechybí ani kavárna u vstupu do budovy.

Améba
Sára Solmošiová (1. ročník)
letní semestr 20/21

V nově vzniklých satelitech kolem našich měst často chybí základní občanská vybavenost, mezi kterou bezesporu patří i knihovny. Obecní knihovna v Čiernej Vode kousek od Bratislavy navazuje na areál základní a mateřské školy. Měla by sloužit celý den – ráno maminkám, které přivezou děti do školy a s jejich mladšími sourozenci můžou využít dětský koutek vedle literární kavárny. Služeb knihovny by mohli po celý den využívat i místní senioři, ať už v rámci kreativních dílen nebo v čítárnách. Po skončení vyučování v ní mohou děti zkoušet divadelní představení nebo se zdokonalovat v hraní počítačových her. Z důvodu zachování vzrostlých stromů a lepšího zapojení do okolního parku má knihovna tvar améby, která se citlivě přizpůsobuje a může být v budoucnu bezproblémově rozšiřována, aniž by utrpěla architektura budovy.

Pavilon v parku
Adéla Prokopová (1. ročník)
letní semestr 20/21

Třebovice, jedna z městských částí Ostravy, nezvykle nemají ve svém středu náměstí, zato v něm mají krásný park s kulturním domem. Umístit novostavbu obecní knihovny do takového přírodního prostředí si žádá extrémně citlivý přístup a notnou dávku pokory. Nová knihovna je organická struktura, která si svými křídly ohleduplně klestí cestu parkem a snaží se co nejméně dominovat. Je lehkým dřevěným pavilonem, schouleným pod korunami stromů. Nechává přírodu vstupovat do svého interiéru. Každé ze tří křídel má svůj účel – kavárnu, dětské oddělení a studovnu pro dospělé. Technické zázemí, toalety a depozitář se nacházejí v podzemním podlaží.

Trnitá knihovna
Tereza Hladíková (3. ročník)
letní semestr 20/21

Oblast kolem brněnské Křenové by se dala nazvat vyloučenou lokalitou. Právě do takových míst je vhodné situovat knihovny koncipované jako vzdělávací centra s nabídkou rekvalifikačních a celoživotních kurzů. Symbolickou hranici mezi minulostí s dochovanou industriální atmosférou a metropolitně globální Novou Vlněnou tvoří říčka Ponávka. A právě v jejím sousedství stojí nová knihovna na zbytkovém nárožním pozemku. Přízemí je místem občanského setkávání a gastronomie. V horních patrech se nacházejí učebny, přednáškový sál, tvůrčí dílničky, knihovna pro mládež, ale i odborné studovny atd. Střecha knihovny je zamýšlena jako veřejný park, z něhož je exkluzivní výhled na brněnské dominanty. Jednotlivá patra jsou kvůli světlu a orientaci propojena kruhovými otvory, což nabízí návštěvníkům povznášející zážitky.

Knihovna na Mendlově náměstí
Nicolle Plšková + Lucie Chrástová (2. ročník)
zimní semestr 21/22

Studentský dům stojí přímo uprostřed Mendlova náměstí a nahradil torzo původního městského bloku. Je urbánním symbolem pro 21. století a slouží nejen studentům. Umístit knihovnu poblíž uzlu hromadné dopravy je výhodné, poněvadž zasáhne větší cílovou skupinu. Knihovna je prostorově exkluzivní a nabízí oddělení pro děti, dospělé, literární kavárnu, týmové i individuální studovny a zázemí pro práci knihovníků. Interiér knihovny oživují zajímavé vertikální průhledy a působí i díky celoskleněné fasádě vzdušně a je zalitá světlem. Z knihovny je možné pozorovat cvrkot MHD, nebo v klidu vychutnávat výhledy na Špilberk, Petrov i přilehlé Augustiniánské opatství. Ve třech věžích nad knihovnou najdeme studentské koleje a hostel pro krátkodobé přechodné ubytování.

© Copyright 2022 Moravská zemská knihovna v Brně