11.12.1883
muzejní knihovna přeměněna na veřejnou
Knihovna jako součást Františkova muzea (dnes Moravské zemské muzeum) měla v letech 1808 – 1907 sídlo v Biskupském dvoře pod Petrovem. Klasicistní přístavba vlevo z roku 1883 byla určena pro knihovnu.
6. července 1808 byla do inventáře Moravské hospodářské společnosti zapsána první kniha - J. L. Fischera o ztrátě zrna při setbě - která byla na počátku historie knihovny.
V roce 1907 byla dokončena výstavba Zemského domu, ve kterém až do roku 2001 měla knihovna své sídlo.
Skladiště knih zařízené již od roku 1907 kovovými regály na knihy.
Vítězný, ale nerealizovaný projekt architekta Bohuslava Fuchse na novostavbu Zemské a univerzitní knihovny z roku 1931. Umístěna měla být poblíž Právnické fakulty.
Vchod do knihovny z nároží Kounicovy ulice a Moravského náměstí.
Původní kavárna v Zemském domě, od roku 1937 využívala tyto prostory knihovna.
Studovna s 234 místy pro studenty a čtenáře.
Půjčovna knih z let 1937–1970.
Čítárna časopisů v podobě z let 1937 – 1969.
Sloučením Univerzitní knihovny, Státní pedagogické knihovny a Státní
technické knihovny vznikla v roce 1958 Státní vědecká knihovna.
Na snímku hlavní vchod do Zemského domu se sousoším Václava H. Macha.
Výdej knih (60. léta).
Výdej knih (70. léta).
Hlavní studovna za plného provozu.
O stísněnosti prostor knihovny
vypovídají pohledy do půjčovny
a studoven z 90. let minulého
století.
Společné prohlášení představitelů vysokých škol a města Brna o výstavbě Moravské zemské knihovny, slavnostně podepsané ve vile Tugendhat 1. července 1994.
25. 7. 1994 požádala knihovna Útvar hlavního architekta města Brna o vyčlenění pozemku. Pozemek na stavbu věnovaly Magistrát města Brna a Ministerstvo obrany.
17. listopadu 1994 přijala Rada města Brna usnesení o finančním zabezpečení
architektonické soutěže a 6. ledna 1995 přijalo 75 architektů od knihovny podklady pro
řešení stavby. Porota za řízení Ivana Rullera vyhodnotila 34 zaslaných návrhů a vybrala
návrh ateliéru ONEX s. r. o. Praha. Architekti stavby Tomáš Adámek (vlevo) a Petr Benedikt.
Seznámení veřejnosti s výsledky soutěže 15. května 1995. Uprostřed primátorka města Brna Dagmar Lastovecká, za ní rektor Masarykovy univerzity Eduard Schmidt.
Podpis smlouvy mezi investorem a generálním dodavatelem stavby knihovny v červenci 1998.
16. října 1998 se konalo slavnostní položení základního kamene za účasti ministra kultury Pavla Dostála.
Velký podíl na prosazení stavby knihovny měla tehdejší brněnská primátorka Dagmar Lastovecká.
Základní kámen stavby Moravské zemské knihovny
Slavnost položení základního kamene probíhala v sousedství stavby v době hloubení základové jámy pro knihovnu - na snímku tehdejší ředitel knihovny Jaromír Kubíček.
Při projevu generální ředitel UNISTAV, a.s. Miroslav Friš, vpravo ministr kultury Pavel
Dostál, vedle něj primátorka města Brna Dagmar Lastovecká.
Každý třetí týden vyrostla budova o jedno podlaží, červen 1999.
Hloubení podzemní části.
Staveniště po dokončení pilotáže a základové desky, prosinec 1998.
Vedle jižního a severního křídla vyrůstá také blok depozitářů, říjen 1999.
Celkový pohled na knihovnu po dokončení stavby, prosinec 2000.
Atrium se zelení uvnitř novostavby původně nebylo zpřístupněno veřejnosti. Stalo se tak až po rekonstrukci v roce 2021.
Hlavní vstup do knihovny v čase jejího otevření.
Jižně orientované obvodové konstrukce jsou opatřeny solární stěnou pro vytápění a větrání budovy.
Pro vstup do studoven bylo
nutné předložení čtenářského
průkazu na kontrolním bodě
ve 2. patře. Čtenáři se k němu
mohli dostat skleněným
výtahem z vestibulu.
Budova Moravské zemské knihovny získala ocenění Stavba roku 2001.
Knihovna je otevřena šest dní v týdnu do 22 hodin.
Průhled schodištěm.
Pohled do studovny v západním křídle.
Osm nadzemních podlaží skladů je zařízeno standardními regály.
Výdej výpůjček k prezenčnímu studiu ve 4. patře.
Původní architektonický návrh na stavbu depozitáře z roku 2009 je dílem Atelieru OKULET. Na snímku vizualizace upraveného a finálního návrhu od Adam Rujbr Architects.
KUBÍČEK, Tomáš. Moravská zemská knihovna: její historie, současnost, vize. Brno: Moravská zemská knihovna v Brně, 2016. ISBN 978-80-7051-212-8.
KUBÍČEK, Jaromír. Moravská zemská knihovna v Brně: národní poklad, moderní architektura. V Brně: Lector benevolus, 2001. ISBN 80-238-6530-7.
JIRÁNOVÁ, Olga a Jaromír KUBÍČEK, ed. Státní vědecká knihovna: 1808-1883-1958-1983 : jubilejní sborník. Brno: Blok, 1983. ISBN (Váz.)
Built with Mobirise web theme