Rekonstruovaná pobočka Městské knihovny v Praze se nachází v historickém objektu bývalé Občanské záložny v Michli. Budova Občanské záložny je stavba z konce 20. let 20. století, která byla v 90. letech kompletně rekonstruována pro potřeby pobočky Komerční banky podle návrhu architekta Miloše G. Parmy. Římsu půlkruhové části od roku 1931 korunuje socha Spořivosti od Myslbekova žáka Bohumila Stehlíka. Spořivost je symbolizována postavou mladé dívky s kasičkou na mince v rukou a se symboly prosperity, ozubeným kolem a klasy obilí, za zády. Socha byla prohlášena za movitou kulturní památku. Před zahájením rekonstrukce byl uspořádán den otevřených dveří, který byl využit pro sběr zpětné vazby. Lidé měli možnost vyjádřit se k představeným plánům knihovny a napsat na lístečky svá přání. Dominantou knihovny je agora, prosvětlené kulaté atrium, které zdobí u stropu zavěšené barevné deštníky. Po jeho obvodě jsou umístěny stupňovité lavice sloužící k sezení. Prostor je určen pro autorská čtení, přednášky i menší koncerty. Dalším neobyčejným prvkem v přízemí je malá fontánka. Součástí knihovny je ateliér, prostor určený pro rukodělné aktivity vybavený velkými pracovními stoly, třemi šicími stroji a jedním overlockem. Nerušené místo ke čtení nabízí studovna. V prvním patře se nachází dětské oddělení, jehož součástí je chytrá zeď, nástěnné hry a „doupátko“ s ptačím zpěvem, v prostoru pro teenagery je k dispozici virtuální realita, dále deskové hry, hamaky, pohodlné sedačky a žebřiny pro protažení těla. Odkaz na bývalý účel budovy lze najít v zázemí knihovny, kde býval bankovní trezor a dodnes jsou zde zachovány masivní pancéřové dveře s mřížemi.
Jezerka
20 555
2020
Ing. arch. Tomáš Hořava
rozpočet města
Sousedská dílna DOK16 je netradiční pobočkou Městské knihovny v Praze, která se nachází na Smíchovské náplavce. Dílna nabízí prostor i nástrojové vybavení pro drobné rukodělné práce se dřevem, papírem nebo kůží. Kromě běžného dílenského provozu slouží prostor i jako místo pro workshopy a kulturní akce. Dílnu mohou využívat všichni s platným čtenářským průkazem Městské knihovny v Praze. Návštěvníci si mohou vyzkoušet různé nástroje, něco si vyrobit či opravit, a to vše s důrazem na kreativitu a udržitelnost. Knihy si lze zapůjčit jen jako službu čtenáři čtenářům nebo výměnou formou kus za kus. Služby a vybavení pobočky jsou inspirovány skandinávskými knihovnami.
V roce 2019 byl dokončen projekt rekonstrukce kobek na pražské náplavce, který se stal největší pražskou porevoluční investicí do veřejného prostoru. Autorem současné podoby dvaceti zrekonstruovaných kobek v nábřežní zdi, které sloužily původně jako skladiště materiálu a čapadla ledů, je architekt Petr Janda se svým studiem Brainwork. Symbolem celého projektu se stalo šest kobek na Rašínově nábřeží, které nově uzavírají gigantické prosklené čočky o váze až 2,5 tuny. Jedná se pravděpodobně o největší pivotová okna na světě. Okna se otevírají diagonálním otočením uvnitř rámu a díky svému řešení nabízejí velkorysé propojení vnitřního prostoru s řekou. Dalších čtrnáct kobek na protějším břehu Vltavy na Hořejším nábřeží pak uzavírají masivní sochařsky pojaté dveře z oceli. Kobky nově nabízejí celoroční provoz a slouží jako kavárny, galerie, ateliéry, veřejné toalety nebo právě jako pobočka městské knihovny.
Praha 5 - Smíchov
33 460
2020
MgA. et Ing. arch. Petr Janda / Brainwork
rozpočet města
Zajímavost: Vltava sloužila některým pražským obyvatelům (rybáři, voraři) jako zdroj obživy, a byla tak neodmyslitelnou součástí jejich každodenního života. Zdejší pobřeží bylo souvisle zastavěno dřevařskými ohradami, u kterých se vorové tabule, plavené po řece, zachytávaly a rozebíraly. V ohradách se dříví zpracovávalo a prodávalo. Ze dna řeky se ručně těžil písek, který byl na městských náplavkách překládán z pískařských lodí do vozů. Podobně tomu bylo v zimním období s ledem, který byl po vytažení z řeky rozsekán na menší kusy a rozvážen do pražských hostinců a pivovarů. Po ničivé povodni se ale město rozhodlo vystavět vysoké nábřežní zdi, které ho měly chránit před velkou vodou. Mohutné zdi byly dokončeny v roce 1910. Jejich délka je 1320 metrů a v některých místech dosahují více než deseti metrů výšky.
Řeku coby zdroj obživy začala vytlačovat průmyslová revoluce, poslední vory Prahou propluly v roce 1947. (Zdroj: https://prazskenaplavky.cz/historie)
Pobočka městské knihovny se nachází v rekonstruovaném objektu bývalého kulturního domu Cíl. V prostorách knihovny se nachází stupňovité pódium určené k sezení, relaxační zóna s křesílky a houpacími křesly a klubovna, kde lze pořádat kulturní a vzdělávací akce. Do dětského oddělení byl umístěn hrací bazének s pěnovými kostkami a zcela nerušené čtení dětem nabízí úkryt v „doupátku“, duté čalouněné věži.
„O knihovnách přemýšlím hlavně jako o prostoru, který přestává být jen jakýmsi veřejně přístupným skladem knih, ale stává se scénou komunitního života.“ architekt Tomáš Hořava, autor rekonstrukce
Podívejte se na video o rekonstrukci pobočky.
Praha 10
35 072
2019
Ing. arch. Tomáš Hořava
rozpočet města
Hlavním cílem rekonstrukce bylo prostory knihovny co nejvíce otevřít, prosvětlit a dovybavit místy k sezení, která nabízejí prostor pro individuální aktivity i práci ve skupině. Dětský koutek je oddělen posuvnou stěnou. Součástí je terasa, která se nachází za budovou knihovny a slouží jako venkovní čítárna. Před samotným otevřením knihovny proběhlo sousedské setkání, které prozradilo něco málo o tom, co by lidé v knihovně chtěli. Lidé pomocí lístečků jednoduché zpětnovazební metody „Chci, aby…“ navrhovali například vytvoření koutku pro nejmenší děti nebo umístění automatu na kávu. Součástí objektu je základní umělecká škola a dům dětí a mládeže.
Praha 14
24 427
2019
monom
Evropské investiční a strukturální fondy: Operační program Praha
Pobočka městské knihovny sídlí v přízemí Paláce Letná, víceúčelové funkcionalistické budovy. Interiéry, barevnost a vybavení knihovny i otevírací doba byly voleny tak, aby vyhovovaly především dětem – hlavní cílové skupině pobočky. Dětští návštěvníci ocení hravou barevnost, měkké sezení, pódium nebo hrabátko ve tvaru psa. Palác Letná je funkcionalistická stavba z roku 1937, postavená podle projektu architekta Eugena Rosenberga. Budova byla projektována jako víceúčelová, v přízemí a prvním patře jsou umístěny služby, v horních patrech bytové jednotky. V přízemí vedle knihovny se nachází Erhartova cukrárna s kavárnou, jediná prvorepubliková kavárna v celé České republice s dochovaným funkcionalistickým a zároveň funkčním interiérem. V roce 2002 byla zapsána do Seznamu kulturních památek ČR a je chráněna jako nemovitá památka.
Podívejte se na video o znovuotevření pobočky.
Praha 7
39 930
2018
Ing. arch. Barbora Kopečná, KoOA Architekti
rozpočet MČ Praha 7, soukromý dárce
Pobočka městské knihovny je umístěna v prvním patře zrekonstruovaného Bytového domu Malešice. Interiéry knihovny jsou stylizované do podoby lesa. V knihovně je k dispozici živá centrální zóna se sezením, čtecí koutky s různými typy sedacího nábytku a týmová klubovna, jejíž součástí je i kuchyňská linka, kde si návštěvníci knihovny mohou uvařit kávu nebo čaj. Bytový dům Malešice nabízí 125 bytů pro dlouhodobé ubytování, 58 jednotek pro krátkodobé ubytování a 12 bytů s úpravou pro bezbariérové používání lidmi po úrazu míchy, kteří si zvykají na život s handicapem. Přízemí a první patro slouží občanské vybavenosti. Nachází se zde veřejná jídelna, klub seniorů, rodinné centrum Jablíčkov a nákupní galerie.
Praha 10
10 725
2018
D plus projektová a inženýrská, a. s; Ing. arch. Marek Doubravský
rozpočet MČ Praha 10
Pobočka městské knihovny a kulturní centrum se nachází v ulici Za Žižkovskou vozovnou. Prostory vznikly přeměnou bývalé prodejny potravin spojené s podzemním skladem v bytovém objektu ze 70. let 20. století. Před zahájením stavební akce proběhla anketa mezi obyvateli Prahy 3, která pro tehdejší politické vedení městské části zjišťovala zájem lidí a jejich očekávání směrem ke knihovně. Výsledkem byl jednoznačný souhlas s přestavbou, což napomohlo realizaci této náročné akce. Knihovna je umístěna v přízemí, v podzemí se nachází kulturní centrum a kavárna se zahrádkou, které jsou zpřístupněny a prosvětleny velkým anglickým dvorkem. Knihovnu a kulturní centrum spojuje schodiště, které zároveň vytváří stupňovité hlediště a prosvětluje centrum z opačné strany, než je anglický dvorek.
Praha 3
57 300
2015
Projektil architekti, s. r. o.
rozpočet města
V celém prostoru knihovny byly odstraněny všechny vestavby zázemí prodejny a knihovna je tak prosvětlena z ulice i vnitrobloku. Výlohy bývalé prodejny byly ponechány a je k nim přiřazena dlouhá růžová pohovka, která zve kolemjdoucí k návštěvě knihovny a zároveň odstiňuje vnitřní prostor od ruchu ulice. Knihovní mobiliář je v bílé barvě a jeho rozmístění přirozeně vymezuje jednotlivé niky, které jsou barevně odlišeny. Vstupní část je červená, dětské oddělení je ve žluté barvě s atypickými prvky: regál jako lední medvěd a stolek jako domek. V zadní části knihovny se nachází studovna s velkým zeleným kulatým stolem a relaxační křesla v modré barvě. Uprostřed jsou umístěny nízké volně stojící regály, které ohraničují nástup do podzemí, kde se nachází kulturní centrum. Do suterénu se sestupuje po schodišti proměňujícím se v dolní části v hlediště, které sem přivádí přirozené světlo. Naproti je umístěn anglický dvorek, který slouží jako samostatný vchod do kulturního centra. Prostor mezi hledištěm a vstupem je hlavním prosvětleným foyerem, který slouží pro výstavy, ale může se proměnit i v sál. Napravo od schodiště je malý a velký sál. Nalevo se nachází kavárna se zahrádkou. Flexibilita a řada neformálních prostor umožňuje uspořádat v kulturním centru různé společenské akce, umělecká vystoupení, malé festivaly, dětské kroužky, semináře, společenská setkání a burzy.
Podívejte se na video o pobočce a přečtete si více informací.
Built with Mobirise - More here